CooB LauJ “Txoj kev hlub dhau mus
ua ib zaj dab neeg uas mob siab tshaj plaws”

Lub sij hawm uas kuv los sau zaj dab neeg no yog ib lub sij hawm zoo heev li. Cua tuaj nplawm ntws, tej me nplooj hmab nplooj ntoos zeeg tshaws txhua txhia qhov chaw thiab hnov suab kab suab noog quaj zom zaws ua rau kuv kho siab thiab nco txog kuv txoj kev hlub yav tag los kawg li. Ib tsoom phooj ywg txhua tus uas tau tuaj nyeem kuv zaj dab neeg, kuv xav qhia rau nej paub tias kuv txoj kev hlub yav tag los yuav dhau mus ua ib qho chaw tshua mus tag kuv sim neej zoo li khob dej nchuav lawm es yawm tsis tau rov qab, twb vim yog tus neeg kuv hlub tso kuv tseg es mus nrog luag ua neej lawm tiag.
Nkauj hmoob xeem yaj (lub npe hu Aiv) nyob rau lub zos Namkhian (Palavek), lub xeev Saysomboun yog koj tau pom wb zaj dab neeg kuv sau no lawm ces thov koj muab khaws cia rau hauv koj nruab siab mus kom tag tiam os mog. Kuv xav qhia rau koj paub tias koj yog thawj tug hluas nkauj kuv hlub nyob hauv kuv lub neej thiab koj ho yog tus qhia kom kuv paub txog kev hlub, kev nco thiab kev mob siab. Txawm tias tiam no wb sib hlub tsis sib tau es koj dhau mus ua luag tug lawm los kuv tsuas foom kom koj mus tau ib lub neej zoo xwb os, tej zaum hmoov tsis txog thiab wb tsuas nqa tau ntawv nkauj nraug xwb wb nqa tsis tau ntawv txij nkawm es kuv hlub koj tshaj los tseem plam koj mus rau luag. Kuv mam xam tias yog npau suav ib vuag dua tshwm sim hauv kuv lub neej yav tag los thiab kuv mam muab koj cim tseg ua ib qho chaw tshua rau kuv mus kom tag kuv sim me neej no os.
Kuv yog ib tug tub kawm hauv “mosxos”(university of Laos) xyoo 2013 kuv tab tom kawm xyoo 3 hauv Dongdok. Thaum txog hnub tim 8 lub 3 hli ntuj xyoo 2013 uas yog “ poj niam thoob ntiaj teb hnub”( International Women’s day) kuv thiab kuv ob tug phooj ywg kawm ntawv ua ke tau sib yaum mus ncig ua si pem lub tsev kawm khu Bankeun (Bankeun teacher college). Xyov yog hmoov dab tsi es kuv thiaj li tau ntsib kuv tus hluas nkauj ntawv thawj zaug kuv pom nws xwb kuv twb nyiam lawm , kuv tau mus nrog nws nyob tso dag ua si yam lom zem kawg li. Kuv tau nug tias : tus muam koj lub npe hu li cas, yog xeem dab tsi, nyob qhov twg tuaj thiab koj kawm dab tsi os? Kuv tus hluas nkauj ntawv tau teb tias: kuv lub npe hu Aiv xeem yaj, peb nyob lub zos Namkhian. Aiv kuj tau nug kuv ib yam thiab ces thiaj li teb tias: kuv lub npe hu Coob xeem lauj nyob lub zos “Na phau (Napho) uas yog ib lub zos nyob tsis deb ntawm Aiv lub zos.
Dhau ntawv kuv thiaj thov nws tus lej xov tooj (phone number) hmo ntawv ces Aiv thiab nws cov phooj ywg nyob ua ke tau ua ib lub party ua kev zoo siab rau “poj niam hnub” tab sis kuv cov phooj ywg peb maj2 rov los nram tsev kawm ces peb twb tsis koom lawv lub party ntawv li. Thaum kuv rov los txog ntawm kuv lub tsev kawm ces kuv Txawm pib hu xov tooj mus nrog nws tham vim kuv xav tau nws los ua kuv tus hlub. Tau 2 as thiv tom qab kuv tau rov qab mus saib Aiv thiab coj nws mus ncig saib vaj tsiaj (Bankeun Zoo) ib hnub ces kuv rov los nram tsev kawm lawm. Txog lub 4 hli ntuj xyoo 2013 ces txhua lub tsev kawm tau so li 1 week mam rov kawm dua yog li Aiv rov mus saib nws tsev neeg pem lawm lub zos, hos kuv kuj mus saib kuv niam kuv txiv pem peb lub zos thiab.Thaum mus txog tsev, kuv kuj tau mus saib Aiv thiab nws tsev neeg. Dhau ntawv ces kuv kuj tau nrog Aiv thiab nws cov phooj mus ua si rau ntawm ib lub dej tsaws tsag ze2 lawv lub zos. Thaum kuv rov qab tuaj kawm ntawv hauv Dongdok, Aiv kuj tau los pem lawv lub tsev kawm los saib kuv hauv Vientiane thiab wb kuj tau mus ncig ua si ntug dej Namkhong (Chaoanouvong Park) thiab tau yees duab. Wb txoj kev hlub suav hnub loj zuj zus lawm xwb thiab ua rau kuv nco txog nws txhua txhia lub sib hawm.
Lub 8 hli ntuj xyoo 2014 kuv tau mus kawm(training) nyob rau teb Chaws Israel uas yog ib lub teb chaws nyob deb heev rau sab hnub poob. Kuv tsis xav mus li tab sis twb vim yog txoj kev kawm kuv thiaj txiav txim siab mus lawm. Thaum mus txog Israel kuv kho siab thiab nco txog tus neeg kuv hlub heev li, kuv thiaj tau hu xov tooj rov los nrog Aiv tham thiab kuv hais rau nws tias:kav tsij rau siab kawm thiab ua siab ncaj es kuv yuav rov los hlub koj nawb. Wb tau sib nug moo thiab sib tham txog kev sib hlub sib nco vim ib leeg nyob ib sab ntuj tsis sib pom li, tsuas yog hnov lub suab hauv lub xov tooj xwb.
Txog lub 5 hli xyoo 2015 kuv kawm tiav hauv lub teb chaws Israel thiab tau rov qab los hauv lub teb chaws nplog. Thaum los txog tsev lawm ces kuv rov mus saib kuv tus hluas nkauj ntawv. Txawm wb tau sib ncaim ntev lawm los txoj kev hlub tseem zoo li qub. Txog lub 6 hli xyoo 2015 Aiv kuj tau kawm tiav hauv lub tsev kawm Khu Bankeun thiab nws tau rov mus ua xib fwb qhia ntawv pem lawv zos lawm, hos kuv ces tseem kawm xyoo 4 nyob hauv Dongdok. Wb tau sib tham thiab sib nug moo hauv xov tooj tas li xwb, tshiab 30 xyoo 2015 tag los no kuv tau rov qab mus noj 30 pem zos thiab tau mus nrog kuv tus hluas nkauj ntawv noj 30 thiab pov pob yam lom zem kawg li. Vim yog txoj kev kawm, lub tshiab 30 tsis tau xaus kuv twb rov tuaj mus nram tsev kawm ntawv lawm. 3 hnub tom qab ntawv kuv mloog tau tias kuv lub siab tsis kaj thiab nco txog tus neeg kuv hlub heev li, thaum sawv ntxov pom kev dawb vog kuv tau hu xov tooj rau Aiv; tsuas hnov nws tus nyab teb nws lub xov tooj lawm xwb yog li kuv thiaj nug tias: Aiv puas nyob ntawm ko os. Aiv tus nyab teb kuv tias: Aiv twb mus yuav txiv nag hmo lawm thiab lawv twb tuaj fi xov tag lawm os.
Thaum hnov dheev tsab xov no ua rau kuv mob siab heev thiab tsis nco qab ua ib yam dab tsi li lawm, kuv tsuas hais tau rau nws tus nyab tias: koj pab hais kom Aiv rov hu xov tooj tuaj rau kv nawb, vim kuv muaj qee yam yuav hais rau nws ua ntej nws yuav mus tsheej luaj nyab. Tsis ntev tom qab Aiv kuj rov hu tuaj rau kuv, yog li kuv thiaj tau hais rau nws tias: wb twb sib paub tau ntev tag npaum no lawm es ua cas koj mus yuav txiv koj tsis hais ib lo rau kuv paub li os. Aiv tau hais rau kuv tias: nws ntshai tsam kuv mob siab es nws thiaj tsis qhia kuv. Txawm tias nws tsis kam qhia qhov tseeb los kuv yeej paub zoo lawm tias kuv yog tub kawm txom nyem tsis muaj ib yam dab tsi pub rau nws thiab kuv tseem kawm hos nws twb muaj hauj lwm lawm, yog li nws thiaj hloov siab mus yuav ib tug txiv muaj hauj lwm ib yam li nws. Kuv kuj tau hais lo lus kawg rau Aiv tias: yav tag los ces cia dhau mus, txawm yuav hais npaum cas los tig tsis tau rov qab lawm es thov kom koj mus tau ib lub zoo neej os mog tus neeg kuv hlub, yog muaj hmoo es rov tau sib ntsib yas kev yas ncua no ces ho sib nug moo thiab nawb, khaws cov khoom thiab wb cov duab uas kuv muab rau koj kom zoo cia tau saib dab muag ua lub chaw tshua ntawm wb txoj kev hlub yav tag los mog. Wb sib tham hauv lub xov tooj zaum ntawv ces yog zaum kawg lawm xwb, txij hnub ntawv los ces wb tsis tau sib ntsib thiab tsis sib nug moo li lawm.
Kuv xav hais qhia rau Aiv paub tias kuv plam nws lawm ces zoo li kuv plam tag txhua yam hauv kuv lub neej thiab tsis qab siab yuav ua ib yam dab tsi li. Tav ntuj li no es xyov Aiv mus tau lub neej zoo los neej txom nyem, hos ntawm kuv ces tseem nyob ua nraug laus kho siab khuav los txog niaj hnub no os.
Kuv zaj dab neeg kev hlub tsuas los xaus li no lawm xwb, yog ib zaj dab neeg uas tshwm sim tiag rau kuv lub neej es kuv thiaj tau muab sau zwm cia rau hauv www.3haivhmoob.com ua ib qho kev lom zem, kev mob siab thiab kev kawm paub rau sawv daws tshwj xeeb tshaj mas yog cov hluas nkauj hluas nraug uas sib2 hlub lawm no ces tuav nej txoj kev hlub kom ruaj2 es txhob pub kom zoo li kuv nawb. Thaum kawg no kuv thov ua tsaug ntau rau nej txhua leej txhua tus uas tseem tau muab nej lub sib hawm los nyeem kuv zaj dab neeg,txawm tias yog sau tau tsis zoo los thov nej zam txim pub rau kuv thiab thov ua tsaug ntau rau tus tswv www.3haivhmoob.com uas tau pab txhawb nqa thiab tso cai kuv tso zaj dab neeg no rau hauv koj tus website. Kuv vam tias nej txhua tus yuav tau txais kev noj qab nyob zoo.
Sau Npe: CooB Lauj
Nkauj hmoob xeem yaj (lub npe hu Aiv) nyob rau lub zos Namkhian (Palavek), lub xeev Saysomboun yog koj tau pom wb zaj dab neeg kuv sau no lawm ces thov koj muab khaws cia rau hauv koj nruab siab mus kom tag tiam os mog. Kuv xav qhia rau koj paub tias koj yog thawj tug hluas nkauj kuv hlub nyob hauv kuv lub neej thiab koj ho yog tus qhia kom kuv paub txog kev hlub, kev nco thiab kev mob siab. Txawm tias tiam no wb sib hlub tsis sib tau es koj dhau mus ua luag tug lawm los kuv tsuas foom kom koj mus tau ib lub neej zoo xwb os, tej zaum hmoov tsis txog thiab wb tsuas nqa tau ntawv nkauj nraug xwb wb nqa tsis tau ntawv txij nkawm es kuv hlub koj tshaj los tseem plam koj mus rau luag. Kuv mam xam tias yog npau suav ib vuag dua tshwm sim hauv kuv lub neej yav tag los thiab kuv mam muab koj cim tseg ua ib qho chaw tshua rau kuv mus kom tag kuv sim me neej no os.
Kuv yog ib tug tub kawm hauv “mosxos”(university of Laos) xyoo 2013 kuv tab tom kawm xyoo 3 hauv Dongdok. Thaum txog hnub tim 8 lub 3 hli ntuj xyoo 2013 uas yog “ poj niam thoob ntiaj teb hnub”( International Women’s day) kuv thiab kuv ob tug phooj ywg kawm ntawv ua ke tau sib yaum mus ncig ua si pem lub tsev kawm khu Bankeun (Bankeun teacher college). Xyov yog hmoov dab tsi es kuv thiaj li tau ntsib kuv tus hluas nkauj ntawv thawj zaug kuv pom nws xwb kuv twb nyiam lawm , kuv tau mus nrog nws nyob tso dag ua si yam lom zem kawg li. Kuv tau nug tias : tus muam koj lub npe hu li cas, yog xeem dab tsi, nyob qhov twg tuaj thiab koj kawm dab tsi os? Kuv tus hluas nkauj ntawv tau teb tias: kuv lub npe hu Aiv xeem yaj, peb nyob lub zos Namkhian. Aiv kuj tau nug kuv ib yam thiab ces thiaj li teb tias: kuv lub npe hu Coob xeem lauj nyob lub zos “Na phau (Napho) uas yog ib lub zos nyob tsis deb ntawm Aiv lub zos.
Dhau ntawv kuv thiaj thov nws tus lej xov tooj (phone number) hmo ntawv ces Aiv thiab nws cov phooj ywg nyob ua ke tau ua ib lub party ua kev zoo siab rau “poj niam hnub” tab sis kuv cov phooj ywg peb maj2 rov los nram tsev kawm ces peb twb tsis koom lawv lub party ntawv li. Thaum kuv rov los txog ntawm kuv lub tsev kawm ces kuv Txawm pib hu xov tooj mus nrog nws tham vim kuv xav tau nws los ua kuv tus hlub. Tau 2 as thiv tom qab kuv tau rov qab mus saib Aiv thiab coj nws mus ncig saib vaj tsiaj (Bankeun Zoo) ib hnub ces kuv rov los nram tsev kawm lawm. Txog lub 4 hli ntuj xyoo 2013 ces txhua lub tsev kawm tau so li 1 week mam rov kawm dua yog li Aiv rov mus saib nws tsev neeg pem lawm lub zos, hos kuv kuj mus saib kuv niam kuv txiv pem peb lub zos thiab.Thaum mus txog tsev, kuv kuj tau mus saib Aiv thiab nws tsev neeg. Dhau ntawv ces kuv kuj tau nrog Aiv thiab nws cov phooj mus ua si rau ntawm ib lub dej tsaws tsag ze2 lawv lub zos. Thaum kuv rov qab tuaj kawm ntawv hauv Dongdok, Aiv kuj tau los pem lawv lub tsev kawm los saib kuv hauv Vientiane thiab wb kuj tau mus ncig ua si ntug dej Namkhong (Chaoanouvong Park) thiab tau yees duab. Wb txoj kev hlub suav hnub loj zuj zus lawm xwb thiab ua rau kuv nco txog nws txhua txhia lub sib hawm.
Lub 8 hli ntuj xyoo 2014 kuv tau mus kawm(training) nyob rau teb Chaws Israel uas yog ib lub teb chaws nyob deb heev rau sab hnub poob. Kuv tsis xav mus li tab sis twb vim yog txoj kev kawm kuv thiaj txiav txim siab mus lawm. Thaum mus txog Israel kuv kho siab thiab nco txog tus neeg kuv hlub heev li, kuv thiaj tau hu xov tooj rov los nrog Aiv tham thiab kuv hais rau nws tias:kav tsij rau siab kawm thiab ua siab ncaj es kuv yuav rov los hlub koj nawb. Wb tau sib nug moo thiab sib tham txog kev sib hlub sib nco vim ib leeg nyob ib sab ntuj tsis sib pom li, tsuas yog hnov lub suab hauv lub xov tooj xwb.
Txog lub 5 hli xyoo 2015 kuv kawm tiav hauv lub teb chaws Israel thiab tau rov qab los hauv lub teb chaws nplog. Thaum los txog tsev lawm ces kuv rov mus saib kuv tus hluas nkauj ntawv. Txawm wb tau sib ncaim ntev lawm los txoj kev hlub tseem zoo li qub. Txog lub 6 hli xyoo 2015 Aiv kuj tau kawm tiav hauv lub tsev kawm Khu Bankeun thiab nws tau rov mus ua xib fwb qhia ntawv pem lawv zos lawm, hos kuv ces tseem kawm xyoo 4 nyob hauv Dongdok. Wb tau sib tham thiab sib nug moo hauv xov tooj tas li xwb, tshiab 30 xyoo 2015 tag los no kuv tau rov qab mus noj 30 pem zos thiab tau mus nrog kuv tus hluas nkauj ntawv noj 30 thiab pov pob yam lom zem kawg li. Vim yog txoj kev kawm, lub tshiab 30 tsis tau xaus kuv twb rov tuaj mus nram tsev kawm ntawv lawm. 3 hnub tom qab ntawv kuv mloog tau tias kuv lub siab tsis kaj thiab nco txog tus neeg kuv hlub heev li, thaum sawv ntxov pom kev dawb vog kuv tau hu xov tooj rau Aiv; tsuas hnov nws tus nyab teb nws lub xov tooj lawm xwb yog li kuv thiaj nug tias: Aiv puas nyob ntawm ko os. Aiv tus nyab teb kuv tias: Aiv twb mus yuav txiv nag hmo lawm thiab lawv twb tuaj fi xov tag lawm os.
Thaum hnov dheev tsab xov no ua rau kuv mob siab heev thiab tsis nco qab ua ib yam dab tsi li lawm, kuv tsuas hais tau rau nws tus nyab tias: koj pab hais kom Aiv rov hu xov tooj tuaj rau kv nawb, vim kuv muaj qee yam yuav hais rau nws ua ntej nws yuav mus tsheej luaj nyab. Tsis ntev tom qab Aiv kuj rov hu tuaj rau kuv, yog li kuv thiaj tau hais rau nws tias: wb twb sib paub tau ntev tag npaum no lawm es ua cas koj mus yuav txiv koj tsis hais ib lo rau kuv paub li os. Aiv tau hais rau kuv tias: nws ntshai tsam kuv mob siab es nws thiaj tsis qhia kuv. Txawm tias nws tsis kam qhia qhov tseeb los kuv yeej paub zoo lawm tias kuv yog tub kawm txom nyem tsis muaj ib yam dab tsi pub rau nws thiab kuv tseem kawm hos nws twb muaj hauj lwm lawm, yog li nws thiaj hloov siab mus yuav ib tug txiv muaj hauj lwm ib yam li nws. Kuv kuj tau hais lo lus kawg rau Aiv tias: yav tag los ces cia dhau mus, txawm yuav hais npaum cas los tig tsis tau rov qab lawm es thov kom koj mus tau ib lub zoo neej os mog tus neeg kuv hlub, yog muaj hmoo es rov tau sib ntsib yas kev yas ncua no ces ho sib nug moo thiab nawb, khaws cov khoom thiab wb cov duab uas kuv muab rau koj kom zoo cia tau saib dab muag ua lub chaw tshua ntawm wb txoj kev hlub yav tag los mog. Wb sib tham hauv lub xov tooj zaum ntawv ces yog zaum kawg lawm xwb, txij hnub ntawv los ces wb tsis tau sib ntsib thiab tsis sib nug moo li lawm.
Kuv xav hais qhia rau Aiv paub tias kuv plam nws lawm ces zoo li kuv plam tag txhua yam hauv kuv lub neej thiab tsis qab siab yuav ua ib yam dab tsi li. Tav ntuj li no es xyov Aiv mus tau lub neej zoo los neej txom nyem, hos ntawm kuv ces tseem nyob ua nraug laus kho siab khuav los txog niaj hnub no os.
Kuv zaj dab neeg kev hlub tsuas los xaus li no lawm xwb, yog ib zaj dab neeg uas tshwm sim tiag rau kuv lub neej es kuv thiaj tau muab sau zwm cia rau hauv www.3haivhmoob.com ua ib qho kev lom zem, kev mob siab thiab kev kawm paub rau sawv daws tshwj xeeb tshaj mas yog cov hluas nkauj hluas nraug uas sib2 hlub lawm no ces tuav nej txoj kev hlub kom ruaj2 es txhob pub kom zoo li kuv nawb. Thaum kawg no kuv thov ua tsaug ntau rau nej txhua leej txhua tus uas tseem tau muab nej lub sib hawm los nyeem kuv zaj dab neeg,txawm tias yog sau tau tsis zoo los thov nej zam txim pub rau kuv thiab thov ua tsaug ntau rau tus tswv www.3haivhmoob.com uas tau pab txhawb nqa thiab tso cai kuv tso zaj dab neeg no rau hauv koj tus website. Kuv vam tias nej txhua tus yuav tau txais kev noj qab nyob zoo.
Sau Npe: CooB Lauj
Koj xav li cas rau txoj kev hlub tu siab saum no sau nram qab no. Nias nov rov mus Nplooj Kev SiB HLUB
Widget is loading comments...